Dobrý den,
pěkně Vás vítám na svých stránkách. Domnívám se, že hledáte jak a kdy začít se svým miminkem vyvíjet nějakou tělesnou aktivitu, ale zároveň máte obavy, aby Váš tvoreček byl v pohodě a vše se mu líbilo. Jsem zdravotní sestrou a plavání miminek se věnuji již čtvrtým rokem, zároveň jsem maminkou dvou už dospělých dětí, proto chápu Vaše pocity a budu se snažit Vám zde alespoň trochu povědět proč je dobré s dětmi cvičit a plavat, co Vás event. čeká při lekcích plavání.
Plavání kojenců můžeme pojmout jako hru dětí ve vodě, která napomáhá jejich vývoji, přináší nové zážitky a obohacuje vzájemný vztah miminko – rodič.
Hlavním úkolem je naučit děti nebát se vody a umět zacházet s různými nástrahami, které jim voda může přinést. Tuto aktivitu rozvíjíme v souladu s psychomotorickým vývojem, má vliv na rozvoj tělesný, pohybový, psychický i sociální.
“Plavání” napomáhá dětem spolu s rehabilitací zlepšit zdravotní stav, dětem zdravotně postiženým napomáhá zapojit se do kolektivu dětí, napomáhá dohnat jakékoli vývojové opoždění a podpořit zdravotní a sociální rozvoj.
Miminko by mělo být vyspinkané, najedené, usměvavé a bez stresu! Pro mě jako instruktorku je velmi důležitá těsná spolupráce s rodiči. Nepoznám totiž hned únavu či stres u Vašeho miminka.
Pohyb ve vodě je pro miminko přirozenou záležitostí, kterou si pamatuje z maminčina bříška. Proto má velký význam začít s plaváním co nejdříve. Znamená to po zhojení pupíku a samozřejmě po dohodě s pediatrem. Je to první tělesná aktivita, kterou můžeme se svým miminkem provádět. S dětmi ve věku 2 – 6 měsíců „plaveme“ doma, aby byly ve svém známém prostředí. Vaše miminka jsou zpravidla velmi citlivá na jakoukoli změnu, proto je nutné děti seznamovat s prostředím koupelny a postupně si budou zvykat i na novou tetu. Všeobecně platí, čím dříve začneme plavat, tím lépe. Pokud možno za přítomnosti obou rodičů, aby miminko pociťovalo jistotu a bezpečí. V tomto věku 2 měsíců se miminko vytvořilo pevnou vazbu k mamince a je důležité z takovýchto činností, jako je plavání, nevynechat tatínky a vytvářet pevné citové vazby na oba rodiče. Samozřejmě není chybou začít později, ale začít plavat vůbec. S věkem dítěte ale mizí z mozku nepodmíněný reflex zadržení dechu z nitroděložního života a buduje se pud sebezáchovy. Takže miminka některé činností odmítají.
Jen krátce se zmíním o hygienických přípravách. Děti se koupou ve vaně, která by měla být před naplněním vydezinfikovaná např. Savem a vypláchnutá horkou vodou. Jediným důvodem je zabránit infikování Vašeho dítěte. Vanu napouštíme ze ¾ vodou, zprvu teplou jako při koupání, později po adaptaci vodu ochlazujeme na 33°C. Koupelnu a vanu zdobíme vodolepkami a hračkami z měkké umělé hmoty. Úplnou samozřejmostí je mít připravenou osušku, potřeby pro hygienu a oblečení.
Vše záleží na dohodě mezi mnou – instruktorkou – a rodiči. Ideální je pokud můžeme plavat jednou týdně společně a jednou týdně rodiče s miminkem sami. Hodina se může skládat - ze cvičení a plavání
Pokud je miminko odpočaté a najedené, začínáme uvolňujícími a posilovacími cviky, které se naučí i maminky pro každodenní opakování. Děti si tak na cvičení rychleji zvyknou. Uvolňují se tak klouby, postupně s psychomotorickým vývojem posilují svaly krku, břicha a zad. Organismus se zatím zahřeje a rozcvičí a miminko je připravené na „plavání“. Při plavání je důležitý klid, vyzdobená koupelna hračkami či balónky, které zpočátku zaujmou děti svými barvami tvary. Až později se pomocí nich cvičí jemná motorika. I doba pohybu ve vaně se s věkem liší. Při prvních lekcích jsou ve vaně 7 – 10 minut, půl roce i 30 minut. Nutno říci, že tyto časy jsou orientační a u každého miminka individuální. Má to jeden velký důvod - cvičení a plavání je pro miminka fyzickou zátěží, na kterou si musí postupně zvyknout. Při prvních lekcích plaveme zejména na zádech (posilujeme břicho) a na bříšku (posilujeme krk). Postupně přidáváme cviky na posilování dalších svalových skupin, společně s nácvikem zanořování dětí. V daném čase nebo při náznaku únavy miminko vyndáme z vody, ošetříme jako po normálním koupání, včetně vysušení oušek. Pokud miminko ještě není tak unavené a hladové, zahřáté tělíčko protáhneme a uvolníme speciálními cviky. To je pak pro miminko a jeho mozek pokyn pro uvolnění, dáme miminku najíst a většinou na chvilku spát.
Každá minimálně první hodina je zvykací. Miminko si musí zvyknout na „novou tetu“ a na nové prostředí vany plné vody. Toto adaptační období je pro každé miminko jinak dlouhé. Vžijme se do pocitů malého dvouměsíčního drobečka, které si teprve hledá a buduje svoje místo a jistoty na světě. Přijde cizí teta, která ho bere od mámy, tahá za ruce a nohy při cvičení a noří do velkého „rybníka“ vody. Zároveň je velmi důležitá psychická pohoda rodičů, hlavně maminek. S námi ženami si totiž velmi zahrávají mateřské pudy. Velmi se o své děti bojíme. Jsou s námi spojené neviditelnou pupeční šňůrou a okamžitě poznají, že něco není v pořádku. A když se tedy bojí mamka, tak to pro miminko znamená, že se musí bát také. Žádné miminko do ničeho nenutíme ani nepokračujeme v dalších krocích výcviku, pokud není v pohodě a nemá zafixované předchozí cviky.
Masáže dětí lze provádět v rámci plavání nebo úplně mimo, záleží jen na dohodě. Masáže kojenců slouží k vytváření vazby dítě – rodič (event. prarodič). Masáže děti postupně zklidňují a harmonizují jejich psychiku. Učíme se jednotlivé cviky a techniky, které pak v klidu maminky samostatně aplikují na svých dětech. Při masážích lze používat i vonné oleje.